Píseň mourého klobouku 4. ročník

9. září 2012 v 17:05
"Za časů kdy mne ušili,
už je to tisíc let,
žili tu čtyři mágové,
jež doposud zná celý svět.
Udatný godric Nebelvír,
jenž cestou svou vždy šel,
a z temných blat a močálů
zchytralý Zmijozel.
Pak z Havraspáru Rowena,
zrozená z lůně hor,
a krásná Helga z ůdolí,
kde stojí mrzimor.
Spojil je sen a smělý plán
a v Bradavicích, v touze
vychovat svoje nástupce,
zřídili školu kouzel.
Každý z těch čtyr tam ovšem měl
svou vlastní kolej čárů,
neb u těch, jež si vyvolil,
si jiných cenil darů.
Nebelvír nejvíc ze všeho
vždy hledal statečnost,
a v Hsi cenil ctižádosti.
Pokavad byli naživu,
každý si vedl svou;
ale co pak, až jedenkrát
už tady nebudou?
Zas vyřešil to Nebelvír;
tak padla voba na mě,
a nadali mě moudrostí,
abych vybíral za ně.
Naraz si mě až po uši,
Abych tvou duši spatřil:
Já, jenž se nikdy nemýlím,
ti řeknu, kam teď patříš!"
V Havraspáru chytrost zas
bývala první ctnost.
V Mrzimoru víc vážilo,
jak se kdo práce zhostí,
a mocichtivý Zmijozel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 10. září 2012 v 16:26 | Reagovat

má veľmi pekný text :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama